Ještě k 100. výročí zjevení ve Fatimě – nepřestává být aktuálním

Kategorie: AktualityLiturgické texty

16.10.2017

Naše Paní Fatimská.doc

Naše Paní Fatimská

Poselství Fatimy je poselstvím pro dnešek.“ – P. Nicholas Gruner

Požehnaná Panna Maria, Matka Boží, se šestkrát zjevila třem dětem pasáčkům blízko města Fatima v Portugalsku mezi 13. květnem a 13. říjnem 1917. Když se Panna Maria dětem zjevila, řekla jim, že Ji posílá Bůh s poselstvím pro každého muže, ženu a dítě žijící v našem století. Přišla v čase, kdy civilizace byla rozervána ve dví válkou a krvavým násilím a slíbila, že Nebesa zaručí mír celému světu, jestliže Její žádosti o modlitbu, nápravu a zasvěcení budou vyslyšeny a uposlechnuty.

„Jestliže Mé žádosti budou uznány… bude mír“.

Naše Paní Fatimská vysvětlila dětem, že válka je trestem za hřích a varovala je, že Bůh bude dále trestat svět prostřednictvím války, hladu a pronásledování Církve, Svatého otce a katolické víry za neuposlechnutí Jeho Vůle. Matka Boží prorokovala, že Rusko bude Bohem vyvoleným „nástrojem trestu“ a bude rozšiřovat „omyly“ ateismu a materialismu po zemi, podněcovat války, drtit národy a pronásledovat všude věřící.

„Jestliže Mé žádosti nebudou uznány, Rusko rozšíří své omyly po světě, vyvolá války a pronásledování Církve. Dobří budou usmrcováni, Svatý otec bude moc trpět a rozličné národy budou zničeny.“

Při všech Jejích zjeveních ve Fatimě Matka Boží opakovaně zdůrazňovala nutnost každodenní modlitby růžence, nošení hnědého škapulíře z hory Karmel a konání skutků nápravy a obětování. Aby se zabránilo strašnému trestu z rukou Ruska, a aby byl ten „ubohý národ“ obrácen, žádala Naše Paní slavnostní zasvěcení Ruska Jejímu Neposkvrněnému srdci papežem a všemi katolickými biskupy světa. Také požádala, aby věřící konali novou pobožnost nápravy první sobotu po pět po sobě jdoucích měsíců, známou jako Prvních pět sobot.

Jádro poselství Naší Paní světu je obsaženo v tom, čemu se začalo říkat „tajemství“, které svěřila třem dětem, jež Jí viděly v červenci 1917. Tajemství vlastně sestává ze tří částí, první dvě z nich jsou již veřejně odhalena (dnes již všechna tři; nicméně mezi tradicionalistickými katolíky panuje z mnoha opodstatněných důvodů názor, že třetí z nich ne úplně – pozn. překl.). První částí tajemství byla strašlivá vize pekla, kam putují duše hříšníků a obsahovala naléhavou prosbu Naší Paní o modlitbu a oběti za spásu duší. Druhá část tajemství konkrétně prorokovala vypuknutí druhé světové války a obsahovala žádost Matky Boží o slavnostní zasvěcení Ruska jako podmínku světového míru. Také předpovídalo nevyhnutelné vítězství Jejího Neposkvrněného srdce následující zasvěcení Ruska a obrácení „toho ubohého národa“ na katolickou víru.

Poslední část tajemství (často nazývaná Třetí tajemství) ještě není zveřejněna (už je, ale pravděpodobně ne celá, viz poznámka výše – pozn. překl.), ale napsala ji Lucie Dos Santos, poslední žijící fatimský vizionář, v roce 1944 a je v držení Svatého stolce od roku 1957. Nejlépe informované zdroje spekulují o tom, že tato část tajemství se týká zmatku v katolické Církvi a předpovídá všeobecný odpad a ztrátu víry počínající v 60. letech 20. století.

„Viděli jste peklo, kam putují duše ubohých hříšníků. Abyste je spasili, Bůh si přeje ustanovit ve světě pobožnost k Mému Neposkvrněnému srdci. Jestliže lidé učiní, o co žádám, mnoho duší bude spaseno a bude mír.“

V době, kdy Panna Maria sdělila Fatimské tajemství třem vizionářům, slíbila také, že Bůh učiní veliký zázrak následujícího října „tak, aby všichni uvěřili“.

  1. října 1917 za přítomnosti 70 000 očitých svědků se stal zázrak na nebi nad Fatimou v přesný čas a na přesném místě, které děti oznámily předtím. Svědci popsali, že slunce vypadalo, jako když „tančí“ na obloze a zdálo se, že spadlo na zem před tím než znova zaujalo svoje místo na nebesích.

„Poslední měsíc učiním zázrak, aby všichni uvěřili.“

Tato událost je nyní známá jako sluneční zázrak a byla oprávněně popsána jako největší nadpřirozený úkaz 20. století. Jak poznamenala jedna z největších fatimských autorit, tento zázrak nepatří (jen) do oblasti víry nebo jen vědy.“

Katolická Církev v roce 1930 oficiálně schválila Fatimské poselství „jako hodnověrné“.  Pět po sobě jdoucích papežů vyjádřilo své schválení a víru v platnost a zásadní důležitost fatimských zjevení. Několik papežů navštívilo Fatimu na slavnostní pouti a papež Jan Pavel II. tam putoval alespoň jednou v každém desetiletí svého pontifikátu. Jeho svatost veřejně přisuzovala zásluhu Naší Paní Fatimské za záchranu během pokusu o atentát v roce 1981 (který se mimochodem stal v den 64. výročí zjevení ve Fatimě). Následujícího roku při děkovné návštěvě papež řekl, že „poselství z Fatimy je důležitější a naléhavější“ dnes ještě víc, než když se Naše Paní poprvé zjevila.

„Nakonec Mé Neposkvrněné srdce zvítězí. Svatý otec mně zasvětí Rusko a to bude obráceno a mír bude poskytnut světu.“

V letech po zjeveních Královny nebeské ve Fatimě bylo vytvořeno nepočítatelně knih, brožur, nahrávek, filmů a video programů jako část vzrůstajícího celosvětového hnutí víry. Zbožná důvěra ve fatimská zjevení a v poselství Naší Paní jsou teď obecně shodné s pravověrným přilnutím k věrouce, rituálům, tradiční praxi a učení Římskokatolické církve. Mnoho teologů věří, že poselství Naší Paní je jedinečným způsobem naplánované pro těžkou a úmornou dobu v níž dnes žijeme a ukazují nato, že je to nebeských zásah pro záchranu světa před válkou, hladem a nouzí, před odpadem katolické Církve a zmatkem a věčným zavržením nespočetného množství milionů duší. Přestože je Fatima tvrdá ve svém varování strašných trestů za hřích a neposlušnost, zůstává v podstatě poselstvím příslibu života a rozvoje víry, naděje a míru pro všechny katolíky a jiné lidi dobré vůle všude.

„Jen já vám mohu pomoci. Mé Neposkvrněné srdce bude vaším útočištěm a cestou, která vás povede k Bohu.“

Ach Bože Tobě věřím, Tebe uctívám, Tobě důvěřuji a Tebe miluji. A prosím o prominutí za všechny, kdo Tobě nevěří, kdo Tebe neuctívají, kdo Tobě nedůvěřují, a kdo Tebe nemilují. Amen.

Modleme se denně růženec!

 

 

 

Dnes je…

  • sobota 18. 11. 2017
  • sobota 32. týdne v mezidobí
    Liturgická barva: zelená
  • Připomínáme si:
    • v církevním kalendáři: Posvěcení římských bazilik sv. Petra a Pavla
    • v občanském kalendáři: Romana
  • Liturgické čtení:
    • 1. čtení: Mdr 18,14-16;19,6-9
    • Žalm: Zl 105
    • Evangelium: Lk 18,1-8
Biblický citát na dnešní den
Je třeba se modlit. (Lk 18,1)

Citát na dnešní den

Kdo se umí rozdělit,

má z toho nakonec sám víc

www.pastorace.cz

Nové články

Den bible 19. 11. 2017

11.11.2017

11_-_19_Den_Bible_2017-plakat_nastenka
 
 
 

Divadlo o sv. Anežce – pozvánka

29.10.2017

divadlo-anezka-plakat-a3_4-multi

 

Odpustky 1. – 8. 11. pro duše v očistci

27.10.2017

1. listopadu o Slavnosti Všech Svatých odpoledne a 2. listopadu po celý […]